Včelařská konference

> I kdyz ted o vikendu budou takze mozna podstavim nastavek, ale tim si bych
> si to asi zkomplikoval, co myslite??
> ______________________________________________________________
>
> Máte pravdu, situaci byste zkomplikoval. Pokud chcete krmit naráz ( v jedné
> etapě ) 15 kg cukru, raději dejte přednost nasazení nástavku se soušemi
> před jeho podsazením.
>

No spis sem to myslel tak, ze kdyz budu chtit oddelek v rijnu pripojit (nasadit) na produkcni vcelstvo tak bych musel pridat dva nastavky protoze hnizdo bude v tom dolnim.

Zimovani snad uz trochu zmakle mam, jen sem jeste nepripojoval oddelek v rijnu. Jedinou obavu, kterou v tom smeru mam je o ulozeni zasob a proto ty amaterske otazky.

A opravdu oddelku nepomuze podnecovani k vice plodu? Myslel jsem, ze maji jiny plodovy rytmus, ze se to snazi dohnat? Jinak pro me samozrejme lepe kdyz je nakrmim na dvakrat ci trikrat.

T.H.

No spis sem to myslel tak, ze kdyz budu chtit oddelek v rijnu pripojit (nasadit) na produkcni vcelstvo tak bych musel pridat dva nastavky protoze hnizdo bude v tom dolnim.
______________________________________________________________

Já jsem zas myslel, že ho zazimovat chcete.

Pokud-li rozšíříte oddělek v podletí kvůli zakrmení, při spojovaní v říjnu ho dejte pod produkční včelstvo. Já tak postupuji u všech oddělků. Nenaruším tak kontinuu zásob produkčních včelstev. Zásoby z takto umístěných oddělkových nástavků budou včelami v průběhu předjaří přenášeny nahoru, čímž se podpoří plodování.

Není třeba se obávat skutečnosti, že oddělkové zásoby nebudou v zimně využity, neboť se včely za chladna stáhnou nahoru. Dávka zimního krmiva pro produkční včelstvo, je-li vhodně uložena ( nad chumáčem ), plně postačí k přezimování i více jak dvakrát silnějšího včelstva, než-li pro které bylo krmivo určeno. Spotřeba medu v zimně je velmi malá. Největší část zimního potravy včelstvo zkonzumuje v předjaří, kdy jsou včelám přístupny i zásoby v krajních plástech či ve spodních neobsazených patrech.
____________________________________________________________

A opravdu oddelku nepomuze podnecovani k vice plodu? Myslel jsem, ze maji jiny plodovy rytmus, ze se to snazi dohnat? Jinak pro me samozrejme lepe kdyz je nakrmim na dvakrat ci trikrat.
____________________________________________________________

Dobrá otázka, dobrý argument. Opravdu oddělky mají jiný plodový rytmus: jejich rozvoj může končit až začátkem podzimu, kdy se u nich teprve začínají tvořit dlouhověké včely. Nicméně proč by měl být rozdíl mezi včelstvem bohatě zásobeným a včelstvem, který má minimum zásob ale stálý přísun krmiva? Stálé krmení v malých dávkách stimuluje jakousi snůšku, čímž se podporuje kladení. Na druhou stranu včelstva ( hlavně kraňská ) od přírody reagují na aktuální stav zásob, což má velký význam pro regulaci velikosti plodové plochy. Včely vědí, že se nelze spoléhat na vytrvalost snůšky.

Myslím, že výsledek obou alternativ bude stejný i u oddělků. Proč by rozvoj měl být jiný? Včelstvo má vždy alespoň jeden argument k udržení kladení ( zásoby, přísun krmiva ). Pokud-li nastane snůška, včelstvo se zásobami má argumenty dva.

Co se týče produkčních včelstev, u nich je podletní podněcování k ničemu ( potvrzeno několika výzkumy ). Vznik dlouhověkých včel je založen na stejném principu jako tvorba anatomických trubčic ( rojových včel ): omezování plodování, což je projevem sestupné fáze. Každá dlouhověká včela byla ze začátku anatomickou trubčicí. O počtu zimních včel rozhoduje hlavně síla včelstva, nikoliv množství plodu v podletí. Podletním podněcováním se vrchol síly včelstva neovlivní. Zvýšené plodování nesvědčí tvorbě zimních včel. Podletní podněcování produkčních včeltev znamená ve výsledku jen větší množství krátkověkých včel v podletí a na podzim odchovaných, které se jara nedožijí, takže jde o zbytečné plýtvání časem a materiálem. Vřele nedoporučuji.

S pozdravem...M. Václavek...

> Pokud-li rozšíříte oddělek v podletí kvůli zakrmení, při spojovaní v říjnu
> ho dejte pod produkční včelstvo. Já tak postupuji u všech oddělků.
> Nenaruším tak kontinuu zásob produkčních včelstev.

Nevim, ze me to nenapadlo podstavit, nak sem myslel, ze by mel oddelek jit nahoru. Ale to asi kdyz se nechaji obe matky tak, aby mela nova vetsi sanci. A spojujete to pres noviny? To straci smysl ne? Bavim se o spojeni v rijnu.

Kazdopadne diky, variant je vic, neco si vyberu a nejak to dopadne :-)

T.H.

Pro upřesnění:

V první dekádě září vložím všechny matky do izolačních klícek, abych na podzim neměl ve včelstev plod, což je pro zdárné přeléčení na varroázu nutností a povinností!

V první dekádě října zužuji ( odeberu spodní neobsednuté nástavky se starším dílem na vytavení ) a podsadím oddělky pod produkční včelstva. Při tom z klícek vypouštím oddělkové matky ( letošní ) a odstraňuji matky loňské ( každý rok vyměním matky u všech produkčních včeltev ). Vše dělám do 10.10 ( kvůli léčení ). Není nutné používat novinový papír, klícky a jiné zlepšováky. V říjnu ( zvláště u bezplodových včelstev ) nenastávají komplikace při spojování. Oddělkové včely si vždy uchrání své matky před případným negativním projevem produkčního včelstva. Pokud z nějakého důvodu mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku ( např. chci oddělkem posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám matku očkem:

Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod ( jistota ), ponechám zhruba 2 hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě a přidám ji mezi osiřelé včely sedící u očka. Včely matku bez potíží přijmou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla zazmatkovat a odletět ) a pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným jedincům nechovají agresivně ).

Oddělky podsazuji, protože včelařím s mednými komorami ( prostor nad mednými komorami je určen pro med konzumní ). Kdybych oddělky nasadil na produkční včelstva, včely by do tohoto prostoru ukládaly snůšku... míchal by se cukrový med s přírodním.

S pozdravem...M. Václavek...

Dobrý den,

jen se zeptám u kolika včelstev to takto děláte? Pro intenzivní
chov cca 50 a více včelstev je tato metoda pomalu nerelizovatelná
a myslím si, že budou i zbytečně velké ztráty. Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spojeni oddelku s prod. vcelstvem
Datum: 25.7.2008 - 10:58:33

> Pro upřesnění:
>
> V první dekádě září vložím všechny matky do
> izolačních klícek, abych na
> podzim neměl ve včelstev plod, což je pro zdárné
> přeléčení na varroázu
> nutností a povinností!
>
> V první dekádě října zužuji ( odeberu spodní
> neobsednuté nástavky se
> starším dílem na vytavení ) a podsadím oddělky
> pod produkční včelstva. Při
> tom z klícek vypouštím       oddělkové matky ( letošní
> ) a odstraňuji matky
> loňské ( každý rok vyměním matky u všech produkčních
> včeltev ). Vše dělám
> do 10.10 ( kvůli léčení ). Není nutné používat
> novinový papír, klícky a
> jiné zlepšováky. V říjnu ( zvláště u bezplodových
> včelstev ) nenastávají
> komplikace při spojování. Oddělkové včely si
> vždy uchrání své matky před
> případným negativním projevem produkčního včelstva.
> Pokud z nějakého důvodu
> mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku
> ( např. chci oddělkem
> posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám
> matku očkem:
>
> Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod (
> jistota ), ponechám zhruba 2
> hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě
> a přidám ji mezi osiřelé
> včely sedící u očka. Včely matku bez potíží
> přijmou. Matka se namáčí proto,
> aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla
> zazmatkovat a odletět ) a
> pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným
> jedincům nechovají agresivně
> ).
>
> Oddělky podsazuji, protože včelařím s mednými
> komorami ( prostor nad
> mednými komorami je určen pro med konzumní ). Kdybych
> oddělky nasadil na
> produkční včelstva, včely by do tohoto prostoru
> ukládaly snůšku... míchal
> by se cukrový med s přírodním.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>

Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?
_____________________________________________________________

Kdybych byl velkovčelař, tzv. kombivčelstva bych provozoval na polovině včelnice ( měnil bych matky dvouleté, nikoliv již jednoleté, tedy bych tvořil polovinu oddělků ku počtu včelstev ).

Co se týká izolace, je třeba vlastnit dobrou klícku. Běžné klícky bych v žádném případě nepoužíval. Při jejich využití vzniká, jak píšete, pocit osiřelost, stavba nouzových matečníků a komplikace s tím spojené. K izolaci matek jsou určeny speciální klícky: tzv. izolační klícky, které mají stěny tvořené mateří mřížkou, aby k matce mohli vlézt včely, což je pro přenos mateří látky velmi důležité ( mateří látku včely získávají olizováním zadečku matky ). Jsou různé typy izolačních klícek. Klícka se umisťuje do nejvrchnějšího plodového nástavku k centru plodové plochy. Při použití klícek izolačních není se třeba obávat ztrátách.

Já od letoška budu používat jenom vlastnoručně vyrobené izolační klícky. Jde podstatě o rámek z latiček 1x1cm, ke kterému jsem z jedné strany přibil fóliovou mateří mřížku. Z druhé strany se mateří mřížka přidělá provizorně, aby ji šlo odklopit při vložení a vypouštění matky.

V září se matka hledá poměrně dost snadno. Pokud se včelstvo nerozdráždí, matka určitě bude na plodě, kterého v září je velmi málo ( máme-li zakrmeno do půlky srpna ). Pak není neobvyklé během 5-10 minut matku nalézt i v úlu s několika nástavky.

Nelíbí se mi metoda připojení oddělku bez odstranění staré matky v produkčním včelstvu. Podle mě, jako chovatele matek, je to dost nezodpovědné zacházení s mladými matkami, riskování ztrát kvalitních matek a tím i promrhání investic na jejich výchovu. U tříletých a víceletých matek, tedy matek, které by racionální včelař v produkčních včeltev neměl přechovávat, je pravděpodobnost na odstranění staré matky vyšší něž 90%, ale u dvouletých matek ( zvláště pak u jednoletých! ) je situace jiná. Izolace matek v září se dá zužitkovat v říjnu při spojování včelstev, neboť všechny matky máme po ruce.

S pozdravem...M. Václavek...

Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?

Pri izolácii matiek na určitú dobu, sa nesmú používať obyčajné klietky, ale malé izolátory, do ktorých musia mať úľové včely prístup, aby včelstvo napriek M v úli začnú robiť náhradný chov. Ak to včelár nezbadá a vypustí matku z klietky, včely istotne oplodnenú matku odstránia a ponechajú si neoplodnenú a tá sa už do zimy nemusí oplodniť.

Včelstvo sa nerojí z pocitu "osiřelosti", ale preto, že sa chcú rozmnožiť - rojiť a tá doba ja dávno za nami.
Anton